čtvrtek 7. června 2012

Rozhovor se spisovatelkou Lucií Adamovou

Rozhovor s Lusy Adams





Pár slov o spisovatelce:

Lusy Adams (Lucie Adamová) v roce 2010 završila maturitou své studium na šestiletém gymnázium v Prostějově a zahájila roční studium na jazykové škole, kde zdokonaluje angličtinu. Jejím snem je studium tohoto cizího jazyka na vysoké škole (přihlášky už jsou podány). Všechen volný čas jí zabírá psaní, ke kterému tíhne už od dětství. Když se potřebuje odreagovat, piluje svou milovanou angličtinu četbou knih v originále nebo sledováním amerických seriálů.

Určitě všichni Lusy znáte. Je nadějná mladá česká spisovatelka. Ano, mluvím o Lusy, která napsala Odstíny života. Knížku, kterou určitě všichni znáte. A pokud ne, měli by jste do honem napravit.

Když jsem Lusy požádala o rozhovor, byla jsem mile překvapena její rychlou odezvou. Lusy mi po pár slovech připadala jako příjemná a milá spisovatelka a to se ani během rozhovoru nezměnilo. Myslím, že Lucy má před sebou slibnou kariéru spisovatelky.

V současné době má rozpracovaných hned několik knižních projektů, mimo jiné i pokračování její první publikované knihy, Odstíny života.

Náš rozhovor:
1. V první řadě bych ti chtěla moc poděkovat, že jsis našla volný čas a poskytla mi rozhovor. Moje první otázka na tebe je: Co tě vedlo k napsání tak úžasné knížky?
Jelikož jsem knihu psala ještě jako děvče školou povinné, z velké části to byl hlavně můj způsob prokrastinace. Cokoli, jen abych se nemusela učit. Pak to samozřejmě taky byla příležitost, jak aspoň trochu konstruktivně využít všechny ty příběhy, co se mi míhaly hlavou.

2. Když jsi do děje vtáhla upíry, vlkodlaky a jiné nadpřirozené bytosti, bylo to z důvodu, že tohle je zrovna horké téma?
  Když jsem na knize začala pracovat, tak to téma tak šíleně populární ještě nebylo. Ale i kdyby ano, nejspíš by mě to nijak výrazně neovlivnilo. Psala jsem o tom, co mě osobně bylo blízké a co jsem měla ráda. Jelikož jsem se s tím ale značně loudala, trefila jsem se publikací zrovna do toho největšího rozmachu.

3. Jak reagovala rodina, přátelé a okolí na to, že jsi napsala knížku tak mladá?
 Myslím, že většina z nich byla obecně hodně překvapená, protože většina z nich ani nevěděla, že píšu. A ti co ano netušili, že to beru tak vážně.

4. Četla jsem o tobě, že ráda čteš. Máš nějakého oblíbeného spisovatele či spisovatelku? A popřípadě které? Nemyslím, že mám nějakého vyloženě oblíbeného. Samozřejmě, některá zajetá jména mě ke knize přitáhnou snadněji než někdo úplně neznámí, ale celkově vzato si vybírám knihy spíš podle obsahu než jméně na obálce.

5. Jakému žánru knížek dáváš přednost?
Je mi vcelku jedno, jestli se jedná o klasiku, sci-fi nebo dystopii, pokud mě kniha něčím zaujme, tak ji přečtu. Obecně mému srdci ale asi nejbližší fantasy a všechny jeho podžánry.

6. Doufám, že chceš pokračovat ve psaní knížek. Popřípadě, na kdy vidíš vydání nové knížky? V psaní bych samozřejmě pokračovat chtěla, teď už jen překonat svoji lenost a naplno se do toho vrhnout. Vydání další knihy nedokážu odhadnout, jelikož zatím nemám nic dokončeno a tudíž není ani co vydávat.

7. Co bys na sebe jako na spisovatelku práskla? Celá moje spisovatelská existence je jeden tvůrčí blok, který musím drtit kladivem, abych ze sebe vůbec něco dostala. Mám milion nápadů na knihy a strašně snadno se nadchnu novým nápadem, bohužel to ale stejně rychle vyprchá, což má za výsledek snad deset rozpracovaných knih. Jestli je jednou všechny dokončím, tak si dám metál.

8.Ták a následuje poslední bod. Děkuji ti moc za rozhovor. Přeji ti hodně štěstí v kariéře spisovatele a pokračuj v tak skvělém psaní.
Já děkuji tobě.







Obálka knihy je velice zajímavá jako kniha sama o sobě. (brzy očekávejte recenzi)


Stránky Lusy Adams

 

 

1 komentář: